Nox Corner

Charakter:

Nox má na své vzezření poměrně, skoro až děsivě, klidnou povahu. I v tíživých situacích si umí zachovat klidnou hlavu a vcelku jasně přemýšlet. Někdy mu však něco ujede a neudrží své pevné nervy na uzdě. To po chvíli začnou lítat hromy blesky. V takové situaci se neobejde bez peprných nadávek, nebo občas dokonce nějaké rvačky. Je poměrně škodolibý a zvídavý. Přesto se ale nežene do sporů a pokud se do nějakého dostane, snaží se ho vyřešit mluvou. Do sporů jiných moc nezasahuje a spíš si užívá té škodolibosti z povzdálí. Někdy bývá i drzý. Záleží na tom, jestli se mu daná osoba zalíbí nebo ne. Je spíš samotářský a kvůli tomu má problémy dostat se do smečky. Neměl zatím žádný vztah a čeká na tu pravou.
Nox už od malička tvořil nákresy různého nábytku, které se mu líbí a věděl, že bude pokračovat jako designer pokojů a vybavení pro byty. Sám si navrhl vlastní moderní nábytek do svého podkrovního bytu na 5 avenue.
Nikdy ho nenajdete bez hodinek. Doma má svou malou sbírku, na které si zakládá.
Z minulosti se dokáže poměrně dobře ovládat co se proměny týče. Ještě si sice neumí občas proměnit jednotlivé části těla do vlčí podoby, ale celý se umí změnit i za běhu. Jeho svalnatá postava v obou podobách nabírá i ladnost a mrštnosti. Na rameni má cejch od jednoho lovce vytvořený stříbrným přívěskem. Spočívá mu tam tedy poměrně bolestivé "tetování" pentagramu, které mu ve vlčí podobě přivádí bolesti. Můžete ho vidět jak sem tam pokulhává na přední pravou tlapu. Nox má ve vlčí podobě černavou srst a jemně hnědavé pronikavé oči. Je vyšší jak vlkodav a podstatně mohutnější. V této podobě je většinou klidný, pokud nedojde na boj. Rád propaluje lidi svým žhnoucím pohledem.
Jako člověk na sobě nosívá buď černou koženou bundu, nebo se obléká do mikin.
Ohledně svých schopností se má však ještě dost co přiučit.

Minulost:

Nox se narodil do příjemné rodiny, až na to, že jeho otec byl celé dny v práci. Vyšetřoval různé případy jako vraždy, únosy atd. Byl agentem New Yorkské policie. Nox nadevše miloval svou matku, která se starala o domácnost a byla mu vždy oporou. Jejich byt byl poměrně malý pro tři osoby, ale jim to bohatě stačilo. Při jedné přestřelce mu však otec zesnul. Matce to oznámili den po otcově smrti a ta se z příšerné zprávy zhroutila. Stáhla se do sebe a nechtěla komunikovat jak s vnějším světem tak ani s mladým Noxem, kterému tou dobou bylo pouhých patnáct let. Všemožně se o svou šokem postiženou matku staral i přes ránu, kterou mu otcova smrt prořízla a dával jí tolik lásky, jako ona jemu. V osmnácti letech mu nakonec zemřela na mozkovou mrtvici. Dávno měl práci jako vysněný bytový designer a svůj nynější byt, ale nevěděl, co bude dělat dál. Chodil tedy čas od času za svým dědou do jeho domku na kraji New Yorku. Pomáhal mu na zahradě, opravoval mu různé spotřebiče, či jen došel nakoupit něco málo do spíže.
Když se vracel pěšky od dědy domů, zkrátil si cestu přez rozlehlý park. Byla noc a Nox miloval otevřené nebe s hvězdami. V parku ho pokousal vlkodlak. Vůbec si ho tehdy nevšiml, jen zaznamenal přibíhající šmouhu a poté tepavou bolest v levém lýtku. Doma si ránu obvázal v domění, že to byl jen toulavý pes a že bude vše v pořádku.
Ráno co ráno po onom incidentu se "psem" se budil celý rozbolavělý na různých místech New Yorku jako třeba v zapadlých temných uličkách, či v křovině nějakého parku s rozdrásaným oblečením. To nemohlo být normální... zkusil se zeptat dědy, jestli o tom náhodou něco neví a ten celý zděšený oznámil, že Noxe pokousal vlkodlak. Z dědy také potom vylezlo, že je vysloužilým lovcem a shodou náhod o metamorfóze a psychice vlkodlaků něco věděl.
Nox se začal od dědy učit sebeovládání i přeměně. Deď mu po čase, kdy už dvacetitří letý Nox už něco z přeměny uměl,poradil, že si má spíš najít nějakou smečku do které se přidá.
Na počátku jeho cest po New Yorku, kdy hledal údajně známou smečku se mu moc nedařilo. Ve dvaceti pěti se omylem přeměnil na očích mladého lovce, který mu způsobil již zmíněný cejch na pravém rameni. Ani jednomu se nic vážnějšího nestalo a Nox vyvázl jen s pentagramem na ruce. V tom shonu si postupně všímal postav které ho sledovaly od doby kousnutí. Nechal to však být a dál hledal jakoukoli smečku. Noxova samotářská povaha mu ale nijak nepomáhala.
V záchvatu vzteku z maření času nad hledáním smečky se přeměnil u svého dědy a nechtěně ho zabil. Celý život si to bude vyčítat, ale čin, jež má na svědomí mu pomohl k lepšímu sebeovládání a tudíž k lepší, rychlejší a hlevně vědomější přeměně.
Nyní chápe význam dědových slov a doteď hledá onu smečku po New Yorku. V duši ale ví, že ho členové oné smečky denodenně sledují.