Institut
Vstup povolen pouze lovcům stínů.
Hala je první místnost, na kterou narazíte, když projdete hlavním vchodem. Je spíše zděným vestibulem s vysokými sloupy. Uprostřed se nachází kvalitní perský koberec, který hraje barvami a končí v místě, kde hala přechází v dlouhou chodbu. Z levé části od dveří vede schodiště do prvního patra.
Toto poschodí je na rozdíl od zbytku budovy modernější, a to z toho důvodu, že bylo renovováno po útoku. Zdi jsou obložené v teplejších tónech, stejně tak je to i s volbou dřeva a koberce. Kamennou podlahu zdobí pravidelný vzor kostek a pod poschodím se nachází posezení ve formě bonbonku.
Kuchyň se nachází za chodbou lemovanou ložnicemi v prvním patře. Také se jedná o velmi moderní místnost s policemi se stohy nádobí, litinovým sporákem a mnoha dalšího. Zdi jsou obložené kuchyňskými pulty s mramorovými deskami. Uprostřed je stůl. Lovcí stínů si vaří sami a také po sobě UKLÍZÍ!
Zbrojírna je přesně taková, jakou byste asi čekali. Místnost plná nejrůznějších druhů mečů, dýk, bodců, kopí, pík, bajonetů, bičů, palcátů, háků a luků s toulci. Ve zbrojírně všude leží chrániče, rukavice a jiná výzbroj. Také tu naleznete náhradní andělská ostří, čarodějná světla, senzory a mnoho dalšího.
Výcvikový sál se nachází v podzemních prostorech. Tudíž žádná okna a pouze umělé světlo. Je opravdu obrovský a plný různého načiní. Od žíněnek ke kladinám, boxovacímu pytli až k terčům a dalším užitečným věcem k výcviku. Samozřejmostí je i pár zbraní.
Načíní UKLÍZÍME po tréninku na místo!
Před knihovnou můžete narazit na jedinou místnost s klavírem. Salonek není místností pouze pro umělce, ale slouží také jako společenská místnost. Po stranách jsou čalouněná křesla a pohovky v jednotné barvě. Uprostřed místnosti je malý konfereční stolek se starou čajovou soupravou.
Není těžké se vyznat v chodbách Institutu, ačkoli vypadají skoro všechny stejně. Vysoký gotický strop a oblouky, ale největší chloubou bude studená mramorová dlažba, která se táhne po všech délkách chodeb. V místech můžete zaznamenat malinké trhlinky, ovšem toto oko fascinovaného neodradí.
Ošetřovna se nachází v části, která byla útokem nedotčená. Tím se také zachoval její starý vzhled, který podtrhávají starší lůžka, která vyplňují místnost. Zbytek je pár křesel k posezení a skříňky s obvazy, různými léky a homeopatiky. O nemocné se stará buď mentor a v horších případech se volají Mlčenliví bratři.
V knihovně najdeme nejvíce prvků gotiky. Vysoký strop, polodlouhá a štíhlá okna, která poskytují místnosti světla New Yorku a samozřejmě nespočet knih vyskládaných v policích po zdech knihovny. U oken stojí socha patrona Raziela a přímo uprostřed pracovní stůl z tmavého dřeva.
V prvním poschodí patří mezi nejudržovanější pokoje společenská místnost, kde mají lovci schůze. V popředí vidíte dlouhý stůl obklopený jídelními židlemi, ale zároveň se zde nachází televize, pár knih, společenské hry a spousta pohodlných zastaralých pohovek a gaučů na lenošení a odpočinek.
Ve středu Institutu se nachází otevřené a chráněné místo. Jedná se o dvůr prorostlý keři a rostlinami, které šplhají jako opora budovy. Uprostřed se nachází svatyně se sochou patrona. Je shledávána jako klidné místno pro rozjímání a zvuky velkoměsta jsou nějakým zázrakem pouhou ozvěnou.
Na nejvyšším místě Institutu se nachází skleník, ke kterému vede točité železné schodiště. Střecha je tvořená ze skla a poskytuje rostlinám dostatečnou dávku světla. Rostliny jsou různorodé a většinu z nich nepoznáte. O půlnoci ozáří skleník světlo a probouzí k životu květiny.