Ryuu Mortem

Charakter:

Ryuu je vážná a klidná víla, i když má někdy své chvilky, kdy škádlí a prankuje ostatní. Je i sarkastická, tvrdohlavá, lstivá a nerada od někoho bere rozkazy. Jako všechny víly ví, že nesmí říkat své pravé jméno jinak by nad ní získali moc, tak vystupuje pod jménem Zoe Jäger. Také dává přednost samotě a klidu, ale pokud ji někdo zaujme neváhá se o něm dozvědět víc. Je celkem i zvědavá a ráda se dozvídá o nových věcích a vědomostech. Pomocí své magie skrývá svůj pravý vzhled, jako její bílo-stříbrná průsvitná křídla, hnědozelené hadí oči s černým bělmem, špičaté uši a trochu ostřejší zuby, který je charakteristický pro vílí z kmene Venatores. I když je jí 89 let vzhledově vypadá okolo 20. Její záliby jsou výcvik, dělání jedů, získávání nových poznatků a lov, což de poznat podle mnoha jizev po jejím těle. Jedna hlavní jizva jde hnedka vidět, protože se táhne přes její levé oko dolů až ke klíčním kostem, kterou také získala z lovu, když byla hodně mladá víla. Ráda také nosí kožené a tmavé oblečení a schovává si různě dýky po těle, aby se cítila v bezpečí a pro případ, že by byla napadena. Když dojde na boj neváhá útočit a zabíjet. Pokud má sama útočit nejraději zaútočí ze stínů a zabijí rychle a nemilosrdně.

Minulost:

Ryuu pochází z klanu Loveckých víl nazývaných Venatores, který žil v souznění s přírodou a řídil se zákony přírody a ignoroval zbytek světa víl. Většinu života strávila ve Vílím lese, kde se také naučila lovit, ale někdy se svým otcem chodila do světa lidí a žila v tamních lesích. Zatímco ji její otec učil lovu, boje, plížení, přežití v přírodě a různým druhům rostlin a zvířat, její matka ji učila magii, různým druhům jedů a léčení ve formě magii i normálnímu léčení. Jakmile byla dost stará byla zvolena radou starších, aby se stala příštím vůdcem klanu po jejím otci. Byla za to šťastná a snažila se, aby byla pro klan dobrým vůdcem. V den kdy měla být oficiálně zvolena jako vůdce klanu se stala nehoda, která způsobila, že klan zmizel a ona zůstala sama. Na nehodu si bohužel nevzpomíná a jedinou památkou nehody jsou její potetované ruce. Časem po nehodě a zapomenutí na její klan, se v jejích snech a nočních můrách začali objevovat úryvky z minulosti ní žijící s jejím klanem. Začala si uvědomovat, že celý čas nebyla sama a snažila se zjistit, kam její klan zmizel a proč. Hledala všude odpovědi na tyto otázky, ptala se i různých čarodějů jestli něco neví, ale nikdo ji nemohl dát odpověď na to, co se v ten den stalo. Po několika desítkách let pátrání to pomalu začala vzdávat a myslela si, že její klan už nenajde, až do doby, kdy našla stopy, které ji mohli přiblížit k tomu, co se stalo v ten den. To ji zavedlo až do lidského světa, ale tam stopy skončili a ona opět zůstala zaseknuta. Stále žila ve Vílím lese, ale vracela se do světa lidí, aby mohla pátrat po dalších stopách. Po několika letech pátrání v lidském světě si také začala uvědomovat, že si zalíbila lidský svět, ale také se ji v některých věcech zprotivil. Milovala lidskou kreativitu, ale zároveň nenáviděla to jak ničili přírodu. Také se začala dovídat o dalších rasách žijících mezi lidmi jako vlkodlaci, upíři a lovci stínů. Dovídala se tolik věcí, ale zároveň nezapomněla na pátrání a nezastaví se v tom aby našla pravdu.