Jeremy Morgan Woods

Charakter:

Na Jeremym je zajímavého snad úplně všechno. Jak jeho pocity, tak i celkový vzhled. Pokud se mu díváte přímo do obličeje, můžete si všimnout jeho světlé pleti. Nikdy se nedokázal moc opálit, takže z většiny roku vypadá jako zombík. K tomu mu pomáhají i velké černé kruhy pod krásnýma hnědýma očima. Je to z nedostatku spánku, který je způsoben jeho nemocí. Kdybyste se pozastavili nad jeho nosem a váhali, zda není na jeho obličej moc velký, zjistíte, že je pro něj ideální. To on však tak nevnímá a za svůj nos se mnohdy stydí více než za svou krutou minulost. Při pohledu na jeho krásně růžové rty můžete vidět, že jeho spodní ret je plnější než ten horní. Jen co je roztáhne do milého úsměvu, jdou vidět jeho dokonalé zuby a hlavně výrazné špičáky. Obličej mu k tomu všemu lemují kaštanově hnědé vlasy, na krátko zastřižené. Dále jeho postava. Je poměrně vysoký, ale rozhodně znáte lidi, kteří ho bez problému převyšují. Není to žádný atlet, ale kondici si udržuje ranním během. V průběhu toho si čistí hlavu a sbírá inspiraci na motivy obrazů. Ruce jsou poměrně vyhublé, zjizvené po ranách bičem, ale i po řezaní žiletkou. Svá zápěstí si obvazuje, aby si ranky skryl a mohl si tak mohl ubližovat bez povšimnutí.
Jeho vlastnosti jsou dosti ovlivněny nemocí zvanou bipolární porucha. Znamená to tedy, že trpí častými změnami nálad. Takže, když se na vás mile usmívá, je dost možné, že za chvíli po vás může hodit nejbližší věc, která mu zrovna pod ruku a naopak. Už si na to jeho okolí celkem zvyklo a ví že jeho chování je prostě individuální a často se mění. Často si to vybijí při tvorbě obrazu.
Mezi jeho koníčky patří převážně malování a kreslení, ale nepohrdne ani hudbou nebo četbě knihy. Své zájmy zjistil postupně, když se potřeboval nějak uklidnit a nesměj k tomu použít žiletku. Také proto má vždy při ruce nějakou věc na uklidnění. Ve škole si hlavně najde čas na modelování z hlíny, jen aby jeho prsty nezůstaly nezaměstnány. Věci, ke kterým chová jistý odpor, jsou alkohol a drogy. Ani cigarety mu nedělají zrovna radost, ale pořád je to menší zlo, než ty předešlé dvě věci.

Minulost:

Jeremyho minulost je dost barvitá. Už jako dítě si prožíval doma peklo. Otec se stal závislým na alkoholu a drogách. To jeho matka neunesla a když bylo Jeremymu pět, opustila je. Jenže svědomí ji nedovolilo syna opustit jen tak a dala mu své nové telefonní číslo, aby ji později zavolal. To už se však nestalo. Jen co dovršil sedmi let, otec ho začal sexuálně využívat. Stal se jeho hračkou. To se táhlo celý dlouhý rok, ve kterém si stihl vybudovat druhou osobnost, prožít ta nejhorší traumata a dostat se na psychiatrii. Nikdy nezjistil, co se stalo po zadržení s jeho otcem. Kde žije matka, kterou tolik jmenoval, taky nezjistil. Při povinných sezeních mlčel. Nerad mluvil, projevoval emoce, poznával lidi a cizí dotek taky nesnesl. Tento podivný stav trval dva roky než se jeho druhá osobnost vytratila. Jenže to neznamenalo, že po sobě nic nezanechala. Jakmile se začal socializovat, poznával své zájmy, nadání, ale i orientaci. Nějak ho ženy extra nepřitahovaly, zato pro muže měl slabost vždy. Avšak, nikdy to nikomu nepřiznal, stejně jako to, že se podřezával, a tak se to stalo jeho malým tajemstvím. Po dlouhých deseti letech strávených v léčebně, se konečně dostal ven. Nástup do reálného světa nebyl zrovna nejpříjemnější a on se několikrát pokusil o sebevraždu. Nakonec se trochu zklidnil, zabydlel se, v ne zrovna klidné čtvrti a v devatenácti začal studovat na umělecké univerzitě. Jenže aby utáhl nájem a měl co jíst, musel si sehnat brigádu. Ta mu začíná hned po škole a končí pozdě v noci. Proto často padne znaven do peřin a je mu jedno zda je oblečený či ne, zda má kolem sebe pořádek, či nepořádek a jestli vůbec jedl. A když už zrovna nespí, nestuduje, nepracuje nebo nemaluje, přemýšlí nad způsoby, jak nalézt svou ztracenou matku.