Nicolas Finnley Carter

Charakter:

Nicolas, Nicky, Nick, mnoho jmen pro tohodle kluka. Doma mu nejčastěji říkají celým jménem, jeho vrstevníci používají zkratky nebo přezdívky.
To nejkrásnější na jeho tváři jsou rozhodně oči, které lemují husté černé řasy, což mu závidí každá dívka. Doplňují to i výrazné lícní kosti nebo jemné pihy na nose a tvářích. Celý celkový vzhled ale podtrhují jeho havraní vlasy, které se často snaží marně zkrotit.
Zatím nevyrostl do nějaké extra výšky ale jeho tetička říká, že se ještě vytáhne. Ale on tomu moc nevěří, kluci v jeho třídě mají pomalu metr devadesát!
Je mu teprve šestnáct a studuje na jedné z uměleckých škol na Manhattanu obor grafický desing. V kreslení a humanitních předmětech vyniká. Horší je pro něj třeba fyzika či chemie. (Je to umělec, na co mu bude zákon setrvačnosti?)
Hodně lidí by o něm řeklo, že je ten kluk, co je klidný a nekonfilitkní. Že patří mezi, ty co na párty sedí v koutě s knížkou, učí se a nebaví se. Není to tak úplně pravda. Jako každý puberťák v jeho věku je rád na každé párty, kde jde sehnat aspoň trocha alkoholického nápoje a zatancovat si na nejnovější písničky.
Rád seznamuje s novými lidmi ale někdy prostě nedokáže najít společné téma a vždycky to dopadne tak, že poví nějakou hloupost a všichni se na něj dívají jako kdyby spadl z jabloně. Proto se vždy rychle raději ztáhne. Často mu chybí sebevědomí, díky tomu že byl často ponižován od některých spolužáků.
Ale naopak se svými přáteli je úplně otevřený a dokáže si povídat o všem možném, ať už jde o nový díl Flashe nebo o tom jaký mají názor na globální oteplování. To, že je nekonfliktní je stále pravda. Nemá rád nějaké boje, hádky, vždy se takovým věcem nejraději vyhýbá. Ale když na to přijde dokáže se ubránit aspoň sebeobranou, na kterou chodil kvůli několika šikanátorům že školy. Jeho strýc ho naučil i střílet z lovecké pušky a z kuše, ale nedělá to často, protože na to není místo a navíc v New Yorku můžete střílet leda tak holuby.
Někdy dokáže být hodně vzdorovitý a neposlušný. Kdo taky v tomto věku občas nezarebeluje vyšší moci- rodičům nebo prostě neudělá nějaký průser?
Ale na druhou stranu, je to také rozhodně pracant, rád pracuje a vydělává si své peníze, aby nemusel stále říkat své tetě. Jediný problém je ten, že si jednu práci nedokáže udržet déle jak dva měsíce, je v  tomto ohledu velmi nestálý, neustále hledá to, co by ho bavilo a naplňovalo.
Díky tomu dokáže unést více jak šest talířů v rukách, utáhnout deset psů najednou, postarat se o dítě, uvařit výborné kafe nebo čaj a za úctyhodný čas složit třicet triček. Umí toho hodně ale některé věci se v normálním životě celkem hodí.
Bohužel je tu i pár věcí, co mu nejde. Nedokáže se zorientovat v mapách a vždy se v té směsce ulic ztratí naneštěstí tohle má i následek v životě, když někam jde a následně zjistí, že šel na špatnou stranu a ocitne se tam, kde nechtěl.
Často vidí zvláštní věci. Třeba skřítky vylézající z trávy v parku, bledé tváře nemrtvé obsluhy v klubu nebo pošťáka se zvláštními nehty připomínající drápy.
Jeho teta, u které žije, o něm říká, že má dar. Je to pravděpodobně jediný člověk, který by ho neměl za blázna, kdyby mu to řekl. Už se mu párkrát stalo, že se takhle nechtěně přeřekl. Od té doby raději kreslí komixy, ve kterých jeho postavy bojují s těmito mostry.
Takže ano, ví o světě stínů, už to bude nějaký ten pátek, co se snaží rozeznávat podsvěťany od normálních lidí.
Nutno podotknout, že mu to zrovna nejde. Celkově o podsvěťanech ví málo, většinou jen to, co se dočetl v knížkách pro teenagery, což nejsou zrovna důvěryhodné zdroje.

Minulost:

Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když jeli z New Yorku zpět do Washingtonu, kde tehdy bydleli. Byli mu jen tři roky, když se to stalo.
Od té doby bydlí u své tety Clare a jejího manžela- strýce Trevora.
Dětství mu spestřovala o tři roky starší sestřenice Octavia a její bratr, stejně starý jako Nick, Samuel. Bere je jako své sourozence a rozumí si s nimi výborně.
Všechno probíhalo perfektně a teta se strýcem mu perfektně vynahrazovali rodiče. Jako každé dítě si prošlo školkou, kde byla jeho představivost a fantazie úplně bez omezení. Nikomu nebylo divné, že malý modrooký chlapeček vypraví o tom jak viděl víly a skřítky v parku.
Když se ale přehoupl přes první třídu tak to bylo už horší, když vyprávěl o těch fantastických věcech jako víly.
Jeho teta už v té době věděla o světě stínů, protože pracovala v jednom obchůdku čarodějky, ale ona se o tom dozvěděla náhodou, narozdíl od Nicka, který má zrak.
No snažila se mu vysvětlit ať to nikomu neříká, ale vysvětlete dítěti ať něco někomu neříká něco z čeho je nadšené.
Jak čas ubíhal, tak se u Nicka obejvil talent na kreslení a když tedy nemohl říkat, to co viděl slovně tak to aspoň kreslil.
Čím byl starší tom víc se snažil držet tajemství podstvěta, aby si obyčejní lidé o něm nemysleli, že je blázen.